Jak konkrétně naplňujeme pět strategií formativního hodnocení ve výuce? Cílem epizody je ukázat, že je možné postupovat po drobných krůčcích.
Podpora a bonusový materiál na Forendors:
https://www.forendors.cz/triucitelky
Rubrika: Teorie
Jako učitelé trávíme velkou část svého času snahou o to, někoho něco naučit. K tomu se nám mohou hodit základní poznatky o tom, jak funguje učení a paměť. Jaký vliv na to, co si naši žáci a studenti odnesou z výuky má pracovní a dlouhodobá paměť? A co je to kognitivní zahlcení a jak mu předcházet?
V poslední době jsem intenzivně studovala práci Olivera Caviglioliho. V minulosti jsem vídala jeho edukační infografiky (např. zde), jejichž jednoduchá estetika a vysoká informační hodnota mě pokaždé fascinovaly. Chtěla jsem se o jejich autorovi dozvědět víc, a tak jsem si poslechla všechny podcastové rozhovory, které jsem s ním našla. Tato “posedlost” vyvrcholila nákupem knihy Dual Coding with Teachers, jejíž čtení je čistá radost a já bych si přála, aby všechny naučné knihy vypadaly takto. To, jak je kniha strukturovaná, jak snadno se v ní člověk orientuje, a jak je nabitá užitečnými informacemi a zároveň prosta všeho balastu, mě donutilo znovu intenzivně přemýšlet o podobě obsahu, který svým studentům z pozice učitele zprostředkovávám já.
V poslední době jsem intenzivně studovala práci Olivera Caviglioliho. V minulosti jsem vídala jeho edukační infografiky (např. zde), jejichž jednoduchá estetika a vysoká informační hodnota mě pokaždé fascinovaly. Chtěla jsem se o jejich autorovi dozvědět víc, a tak jsem si poslechla všechny podcastové rozhovory, které jsem s ním našla. Tato “posedlost” vyvrcholila nákupem knihy Dual Coding with Teachers, jejíž čtení je čistá radost a já bych si přála, aby všechny naučné knihy vypadaly takto. To, jak je kniha strukturovaná, jak snadno se v ní člověk orientuje, a jak je nabitá užitečnými informacemi a zároveň prosta všeho balastu, mě donutilo znovu intenzivně přemýšlet o podobě obsahu, který svým studentům z pozice učitele zprostředkovávám já.
V poslední době jsem intenzivně studovala práci Olivera Caviglioliho. V minulosti jsem vídala jeho edukační infografiky (např. zde), jejichž jednoduchá estetika a vysoká informační hodnota mě pokaždé fascinovaly. Chtěla jsem se o jejich autorovi dozvědět víc, a tak jsem si poslechla všechny podcastové rozhovory, které jsem s ním našla. Tato “posedlost” vyvrcholila nákupem knihy Dual Coding with Teachers, jejíž čtení je čistá radost a já bych si přála, aby všechny naučné knihy vypadaly takto. To, jak je kniha strukturovaná, jak snadno se v ní člověk orientuje, a jak je nabitá užitečnými informacemi a zároveň prosta všeho balastu, mě donutilo znovu intenzivně přemýšlet o podobě obsahu, který svým studentům z pozice učitele zprostředkovávám já.
Devátá epizoda našeho podcastu je o lešení. Co je pro nás lešení v učení? Jak s lešením pracujeme ve třídě? Jaké typy podpory při učení používáme a co to přináší dětem?
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Pátá epizoda našeho podcastu. Pod tajemnou zkratkou SCARF se ukrývá pět sociálních potřeb, které mají velký vliv na to, jak se děti ve škole cítí a chovají. V epizodě rozebíráme, co jako učitelé můžeme konkrétně dělat, abychom dětem tyto potřeby ve škole naplňovali.
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Čtvrtá epizoda našeho podcastu. Proč je dobré ve škole chybovat? Co argument, že “až jednou bude chirurg, taky nebude moci dělat chyby”? K čemu je dětem i učiteli dobré, když se chybovat nebojí? Jak konkrétně v hodině s chybou pracovat? Jak jsme prožívaly chybovaní dětí, když jsme začínaly učit a jak na to, když chybujeme jako učitelé?
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Třetí díl našeho podcastu. Co je pro nás bezpečné prostředí? Co bezpečné prostředí splňuje, jak pomáhá učení? Jak na něm pracovat, a proč si myslíme, že je pro učení nezbytné? Sdílíme konkrétní situace, ve kterých se nám bezpečné prostředí podařilo vytvořit i ty, kde se nám to nepovedlo.
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
S technikou vybavování z paměti jsme se seznámili v překladu článku od Jennifer Gonzales. Nyní se podíváme na to, jak o metodě přemýšlíme my, proč jí používáme, a co na to děti.
Představte si, že navlékáte korálky, a protože nemáte na konci provázku uzel, všechny se vám ze šňůrky sypou na zem. Uděláte malý uzlíček, a pro korálky už je těžší ze šňůrky spadnout. I tak ale stále ještě mohou přes uzlík projít. Čím je uzlík větší, tím pevněji korálky drží, až už máte jistotu, že se vám nikam nerozkutálí. Úplně stejně to funguje s věcmi, které někde slyšíme, vidíme, nebo nás je někdo učí. Pokud si je v mozku neupevníme, rozutečou se, zmizí, a jsou nám k ničemu.