🎧 Co jsou to kritéria dobré práce a proč s nimi pracujeme?
🎧 Jak na jejich tvorbu?
🎧 Jak s nimi pracovat ve třídě?
Podpora a další bonusový materiál na Forendors: https://www.forendors.cz/triucitelky
Rubrika: Organizace třídy
🎧 Platí, že čím více skupinové práce, tím lépe?
🎧 Je vhodné, aby vyučující po rozdělení do skupiny žáky přesouvali?
🎧 Co když spolu někdo být ve skupině nechce?
Seznam “Jak na dobrou skupinovou práci” a další bonusový materiál na Forendors: https://www.forendors.cz/triucitelky
Jak řešíme, když žáci a studenti chybí? Co je to styčný spolužák a jak vhodně podpořit děti, aby se po návratu do školy neutopily v povinnostech a současně přijímaly odpovědnost za vlastní učení?
Podpora a bonusový materiál na Forendors:
https://www.forendors.cz/triucitelky
Téma, které se týká většinu učitelek a učitelů. Co pro nás je hodnocení? Jak s ním konkrétně pracujeme? Co, jak a proč letos hodnotíme? Co jsme opustily nebo co nám v hodnocení nefungovalo?
Nové začátky. Jaké je pro nás začínat učit v nové třídě? Jaká tam vládne atmosféra? Na co klademe důraz? Jaké situace zažíváme a co nám pomáhá je zvládnout ?
Podpora a bonusový materiál na Forendors:
https://www.forendors.cz/triucitelky
V patnácté epizodě našeho podcastu se podíváme na to, jak s dětmi uzavíráme školní rok. Jaké aktivity se nám osvědčily, jaké ne a co bychom rády vyzkoušely?
Ve třinácté epizodě našeho podcastu navazuje na předchozí díl o cílech o učení. Jak ověřovat, co se naši žáci naučili? Ne vždy se totiž naučí to, co je učíme. A proto je pro nás důležité, abychom si ověřovali, co žáci doopravdy znají a podle toho plánovali další výuku.
V desáté epizodě našeho podcastu probíráme, jak v letošním školním roce začínáme naše hodiny. Zazní, co nám funguje, co jsme postupně opustily a podrobněji si povídáme o aktivitách Do Now a vybavování z paměti.
Když jsem začínala učit, byla jsem překvapená, kolik dovedností musím děti naučit nad rámec předmětu, který učím. V podstatě všechno, co jsem po nich chtěla, a co mi přišlo automatické, pro ně (není se čemu divit) automatické nebylo. Naučila jsem se tedy o svých požadavcích na žáky přemýšlet, zjednodušovat je, a dobře je na začátku školního roku modelovat.
Jedna z věcí, která mě zaskočila tak, že si jí i po těch letech stále pamatuji, je, že žáci neumí odpovídat na otázky. Hrozně často se mi v hodinách angličtiny stávalo, že jsem někomu položila otázku a odpovědí mi byl jen pohled zpět, někdy ani ten ne. Snažila jsem se dotyčnému pomoci: „Pokud nevíš, je to v pořádku, ale musíš mi to říct.” A tak jsme se naučili říkat „I don’t know.” Slavila jsem to jako úspěch, ale radost mi vydržela jen chvíli. Z „I don’t know” se pro mé žáky stala úniková cesta. Způsob, jak proklouznout a nepřemýšlet dál.
Na našem nedávném MasterMindu jsem otevřela téma, jak pracovat s hlášením se dětí při společném programu v knihovně. Ráda bych nyní zaznamenala, jaké konkrétní situace zažívám, jak nad nimi přemýšlím a kam mě posunulo jejich rozebrání na MasterMindu. Náměty, které zazněly k tomu, co v daných situacích mohu vyzkoušet, jsou v textu označeny žárovkou (💡).