Průvodce aktivitami vybavování z paměti

V minulých článcích jsme se podívali na to, co to vybavování z paměti (anglicky retrieval) je, a proč je užitečné jej do hodin zařazovat. Tentokrát s vámi chceme sdílet praktické tipy na konkrétní aktivity, které můžeme použít bez (a nebo skoro bez) přípravy téměř v jakémkoliv předmětu.

Aktivity jsou rozdělené podle času, který v hodině zaberou,. Vždy je dobré zvážit, jaký cíl zařazením dané techniky sledujeme. Pro mě je to někdy promyšlená náplň celé jedné hodiny, jindy chci prostě vyplnit posledních pět minut hodiny, protože jsme s prací hotovi dřív, než jsem čekala.

1. Rychlé aktivity

Používám nejčastěji na začátku hodiny – slouží k připomenutí nějaké látky z minula (ne nutně z poslední hodiny, klidně něco, co jsme dělali dva měsíce zpátky). Občas je použiju i v průběhu nebo na konci dané hodiny, abych si ověřila, jestli informace ze dneška zůstaly alespoň v krátkodobé paměti. Zde je několik konkrétních technik, které využívám:

• Mazací tabulky

“Napište všechno, co si pamatujete z minulé hodiny.”

“Napište všechna slovíčka označující jídlo.”

“Odpovězte na otázky na tabuli (otevřené nebo výběr z možností)”

“Pojmenujte obrázky na tabuli.” 

• Kartičky se slovíčky. Obrázky ke všem slovíčkům, která se učíme, mám vytištěné a zalaminované. Nosím je všechny v látkovém pytlíčku. Někdy je náhodně vytahuju a děti na tabulky postupně zapisují, jak se slovíčka řeknou. Jindy je rozložím po stole a děti vybírají, které znají. Jindy je magnety připevním na tabuli a slouží nám podobně jako StoryCubes.
• Hlasování. Anglickou gramatiku si vysvětlujeme pomocí lego kostek (o tom třeba někdy příště). Každé dítě má svoji sadu barevných kartiček (zalaminovaných obrázků lego kostiček). Někdy je využíváme jako hlasovací zařízení při různých vybavovacích otázkách. Na tabuli promítnu otázku se čtyřmi možnými odpověďmi. Každá odpověď je jinak barevná a děti pomocí svých kartiček hlasují, která je správná. 
• Kvízy. Na konci nebo na začátku rozdám papírky, nadiktuji pár otázek nebo je promítnu. Podle času si kvízy buď vyberu, nebo si je děti navzájem zkontrolují (prohodí ve dvojicích).

2. Aktivity, které zaberou větší část hodiny

Pravidelně zařazuji předtím, než začneme brát nějakou novou látku, abychom si to nové, co se budeme učit, zařadili do nějakého kontextu. Když se učíme, jak tvořit otázky v přítomném průběhovém čase, vybavíme si, jak se otázky tvořily v čase prostém. Když začínáme brát oblečení, zjistíme, jaká slovíčka už známe a připomeneme si barvy a přídavná jména, která můžou oblečení popisovat. 

• Stanoviště. Rotující flipy. Pokud je témat víc (např. jak se tvoří otázka, oznamovací věta, záporná věta), dají se využít stanoviště s různým zadáním, děti si musí všemi stanovišti projít a splnit na svůj pracovní list dané úkoly. Pokud je vhodné, aby viděly, co napsala skupina před nimi, mohou rotovat děti, ale pracovní listy (flipcharty) na stanovištích mohou zůstávat. 
• Prohození rolí. Pokud narazíme na nějaké téma, které už většina třídy pozapomněla, vyzvu občas některého z žáků, aby to “vzal za mě” a látku ostatním znovu vyložil. 
• Brainstorming. Při vzpomínání můžeme také dát všichni hlavy dohromady a na tabuli zaznamenávat, co si kdo pamatuje. Než děti vyzvu ke sdílení odpovědí, dám jim vždy dostatečný čas, aby se nad úkolem zamysleli samy, v klidu. 

3. Aktivity, které jsou náplní celé hodiny

Na konci větších celků (probraná lekce, probraná učebnice, konec pololetí) ráda zařazuji nějakou velkou vybavovací aktivitu, se kterou strávíme celou hodinu. Je to pro mě jednak ověření, co vše si žáci z celku zapamatovali, pro nás všechny je to navíc hezký moment, kdy si zvědomíme, co všechno jsme se zvládli naučit. 

• Riskuj. V současnosti už si tuhle hru děti spíš nepamatují, takže jsem začala používat spíš termín Kvíz, ale princip je stále stejný. Na Flippity stačí do formuláře zadat otázky, v hodině děti rozdělit do skupin a vžít se do role moderátora. Někdy odpovídají všechny skupiny na stejnou otázku (na mazací tabulky), někdy pouze jedna, která si otázku vybere. Někdy jsem krutá, body za nesprávnou odpověď tedy odečítáme, někdy jsem hodná a za nesprávnou odpověď je nula.
• Tvorba otázek pro Riskuj. Dřív mě od předešlé aktivity odrazovala časová náročnost, která byla potřeba k tvorbě otázek pro hru. Dokud mi ale nedošlo, že otázky mohou úplně v pohodě vytvořit děti samy. Začneme tím, že brainstormujeme, jaké kategorie otázek do hry zařadíme. Když si děti pět kategorií vyberou, mají ve dvojicích tvořit otázky, u kterých se i musí zamýšlet nad tím, jak danou otázku “ocení”. Zvědomují si tak i různou kognitivní náročnost, který je s jednotlivými úkoly spojená. Já si potom otázky vyberu, zvolím ty nejlepší a během pár minut je naházím do požadovaného formuláře. 
• Tvorba myšlenkových map. V angličtině jsou jako stvořené pro připomenutí kategorií a konkrétních slovíček, která jsme probrali. Často aktivitu odstartuji rychlým wordcloudem na Menti, kde si připomeneme, jaké kategorie slov jsme vlastně brali. Kategorie pak slouží dětem jako inspirace, kterou využijí při tvorbě samotné mapy. Někdy jim zadám, ať ke každé kategorii vypíšou všechna slovíčka, nebo třeba pouze tři, která jim přišla nejtěžší. Děti pracují ve skupinách, pak si mapy vzájemně nasdílíme a porovnáme. 

Jak je vidět, vybavování z paměti není žádná věda. O to krásnější technika to pro nás je. S minimem vynaložené energie získáme okamžitě viditelné a dlouhodobé výsledky. Jaké opakovací aktivity využíváte ve svých hodinách vy? A co na ně říkají děti?

Kam dál?

Překlad článku od Jennifer Gonzales, který nás k metodě přinesl najdete v článku Vybavování z paměti. Jak o této metodě přemýšlíme my tři se dočtete v článku Proč používáme vybavování z paměti.