S blížícím se pololetním vysvědčením vydalo Ministerstvo školství manuál k pololetnímu hodnocení. Doporučilo využívat k hodnocení slovní hodnocení. České školství bzučí jako včelí úl. Jak máme psát slovní hodnocení? Jak vypadá formativní hodnocení? Pojmy létají éterem, sociálními sítěmi, na poradách se řeší, jak na to, a všichni počítají, kolik času jim zabere ona slovní hodnocení napsat.
Ale jak to tedy je? Je slovní hodnocení formativní hodnocení? Je slovní hodnocení účinnou zpětnou vazbou? K čemu která forma hodnocení slouží? Má být vysvědčení formativní?
Jaké tedy máme momentálně možnosti naše žáky hodnotit?
Můžeme je hodnotit sumativně. Sumativní hodnocení popisuje stav v jistém období. Typicky sumativním hodnocením je známkování (klasifikace). Ohodnotím žákovo úsilí/dovednost/znalost/kompetenci/aktivitu (dále jen pokrok) nějakou hodnotou. Shrnu to do sumy. Sumativní hodnocení může mít ale i formu slovního hodnocení. Pokud žákův pokrok popíši jaho shrnutí stavu, podávám žákovi zpětnou vazbu, ale vlastně jej hodnotím sumativně. Shrnuji. Nepobízím k rozvoji.
| Příklad sumativního slovního hodnocení: |
|---|
| V matematice jsi zvládl všechna probíraná témata. V matematice jsi zvládl většinu probíraných témat. Nepodařilo se ti ovládnout písemné sčítání a odčítání. |
Další možností je formativní hodnocení, ve smyslu efektivní zpětné vazby. Formativního hodnocení jen známkami nedocílíme. Tento typ hodnocení znamená nejen shrnutí proběhlého, ale obsahuje i jistá doporučení, akce, které může žák vykonat pro to, aby se zlepšil (nikoliv tedy “feed back”, ale “feed forward”). Pokud má být formativní zpětná vazba účinná, musíme si udělat čas na to, ohodnotit (ocenit, podpořit) právě ten nový krok, který žák na základě naší zpětné vazby udělá. Jak má účinná formativní zpětná vazba vypadat se můžeme dočíst třeba zde.
| Příklad formativního slovního hodnocení: |
|---|
| Všechny rovnice se ti podařilo správně vyřešit. Doporučuji se zaměřit na zápis příkladů. Pečlivá úprava ti může v budoucnu pomoci s řešením složitějších zadání. Podařilo se ti vyřešit jeden ze čtyř příkladů. Doporučuji ti podívat ještě jednou na úvodní video a vypočítat zkušební příklady. |
K čemu nám můžou být jednotlivá hodnocení z dlouhodobého hlediska užitečná?
Formativní hodnocení (i pouze ve smyslu efektivní zpětné vazby) se hodí při dlouhodobé práci s dětmi, při předávání jejich odpovědnosti za učení, ve chvílích, kdy aspirujeme na změnu pokroku dítěte, na efektivní učení dítěte.
| Poznámka: |
|---|
| Formativní hodnocení (formative assesment) je pojem, který zavedl D. Wiliam a který označuje celkový učitelský přístup k učení a k žákovi. Sám D. Wiliam říká, že kdyby měl tu možnost, zpětně by upřednostnil pojem “formativní výuka”. Nejen v Čechách se často pojmem formativní hodnocení míní efektivní zpětná vazba. I tento článek pracuje s oběma významy. A to zejména proto, aby je alespoň částečně vysvětlil. |
Sumativní hodnocení slouží k uzavření jisté kapitoly, ke shrnutí, ke zhodnocení dosaženého.
A jak je to tedy s vysvědčením? Máme hodnotit formativně nebo sumativně?
Domnívám se, že vysvědčení na konci roku ukončuje jednu etapu a je tak nutně sumativní. Pololetní hodnocení leží v polovině roku a mohlo by se zdát, že zde aspirujeme na změnu pokroku. Na změnu v druhém pololetí. Ovšem i pololetní vysvědčení ukončuje jistou etapu. A hlavně, je to uzavření jisté etapy, děti nemají možnost toto hodnocení svým chováním nijak změnit.
Vysvědčení by tedy mělo být sumativní, a to jak pololetní, tak závěrečné. Detailní argumentaci, proč formativní hodnocení na vysvědčení nepatří najdete například zde.
Musím si tedy vybrat? Sumativně nebo formativně?
Různé formy hodnocení se v efektivní třídě mohou kombinovat. Stejně tak jako některé práce hodnotí učitel, jiné si děti hodnotí samy, další hodnotí vzájemně, tak můžeme v průběhu školního roku poskytovat formativní zpětnou vazbu a na vysvědčení použít sumativní hodnocení.
Když je vysvědčení sumativní, v čem tkví výhoda slovního hodnocení? Proč nepoužít klasifikaci?
Osobně se domnívám, že rozdíly jsou zjednodušeně dva až tři:
Slovní hodnocení lépe popíše pokrok (pokud umíme dobře používat popisný jazyk, máme stanovena kritéria, tzn. víme, co hodnotíme).
Slovní hodnocení nám dává možnost dotknout se více aspektů pokroku. Můžeme hodnotit dovednosti, znalosti, nasazení. Ovšem to nám umožňují i známky, jen si nesmíme vystačit s jednou, shrnující (je možné využít hodnocení v předmětu podle více kriterií – používá např. Gymnázium přírodní škola).
Slovní hodnocení je časově náročnější.
Z výše uvedeného vyplývá, ze rozhodnout se pro slovni hodnoceni 14 dnů před uzavřením klasifikace je učitelská sebevražda a zcela neefektivní práce tisícovek učitelů. Nerozumím tomu, proč k tomu ministerstvo vybízí. Domnívám se, že kdyby si školy zvolily svá kritéria (např. znalost učiva předmětu, kompetence dle RVP, schopnost práce v distanční vyuce, atd…) a tato kritéria ohodnotila známkou, bude to všem mnohem prospěšnější.
Shrnutí na závěr
Myslím si, že pololetní vysvědčení nemá být formativní, ale sumativní. Pokud jsme doposud známkovali, nic známkami nezkazíme, pokud v nich zohledníme to, co bychom popisovali ve slovním hodnocení slovy. Pokud chceme vynaložit úsilí ke slovnímu hodnocení, popišme popisným jazykem, co se dětem v minulém pololetí dařilo a co ne. A počítejme s dost velkou časovou dotací.
| Poznámka 2: |
|---|
| Nikdy v životě jsem nehodnotila jinak než slovně. Nesouhlasím jen s tím, že by se učitelé měli během čtrnácti dnů, navíc v současné už tak vyšponované situaci, naučit slovně hodnotit. |
Pokud vás náš článek zaujal, jsme potěšeny. Co si o něm myslíte? Jak tyto pojmy vnímáte vy? Přemýšlíte nad tím, jak nejefektivněji využít čas při podávání zpětné vazby studentům? Nebo vás formy hodnocení nezajímají a vyhovuje vám něco dle vlastních zkušeností? Ať tak či tak, budeme rády, když nám o tom napíšete na triucitelky@gmail.com. Vítáme i další nápady a tipy!