Ohrožení našich primárních sociálních potřeb vyvolává silnou emocionální reakci, v jejímž důsledku se uvolňuje stresový hormon kortizol. To má dopad naši kreativitu a produktivitu a způsobuje reakci vyhýbání.
Pokud jsou naopak naše sociální potřeby uspokojovány, uvolňuje se dopamin, hormon štěstí, kterého se neumíme nabažit a máme tendenci opakovat chování, které k uspokojení potřeby vedlo.
Primárních sociálních potřeb je celkem pět. Jsou popsány v následujícím textu. Spolu s popisem jsou zde identifikovány situace, ve kterých dochází k ohrožení těchto potřeb, často ilustrovány na konkrétních replikách, kterým je lépe se vyhnout. Na druhou stranu jsou zde popsány i konkrétní strategie, které můžeme využít k tomu, abychom tyto potřeby posilovali.
1) Status (postavení)
Status souvisí s relativní důležitostí člověka ve skupině, ale i před sebou samým. Ohrožení statutu nastává například tehdy, když nás někdo hodnotí.
Co dělat, abychom status druhého NEOHROŽOVALI?
- Nehodnoťte.
“Pořád jenom vyrušuješ.” - Nesoustřeďte se pouze na to negativní
“Vaše prezentace byla zbytečně dlouhá a chyběly vám tam zdroje.”
Jak můžu status POSILOVAT?
- Oceňujte. „Mám radost, že se všichni dívate na Honzu, když vám něco říká.“
- Předávejte odpovědnost. “Slovíčka z dnešní hodiny bude pro všechny zapisovat Tomáš.”
- Poskytujte příležitosti k rozvoji dovedností “Kluci, pojďte se mi podívat na ten počítač, nevím, co s ním je.”
2) Certainty (jistota)
Když něčemu nerozumíme, nebo si nejsme jisti, náš mozek začne pracovat více, aby nejistotu kompenzoval a danou neznámou situaci nějak uchopil. Cítíme se ohroženi, což může mimo jiné vést i ke ztrátě soustředění. I když je toleranční hladina vůči míře nejistoty u každého z nás jiná, pocit nejistoty s sebou u každého z nás po nějaké době přináší také pocit ohrožení.
Co dělat, abychom jistotu druhého NEOHROŽOVALI?
- Nedávejte nejasná zadání.
“Úkol zpracujte buď jako plakát, prezentaci, krátký videoklip nebo jakkoliv jinak vás napadne.” - Nezadávejte komplexní a těžko uchopitelné projekty.
“Během celého pololetí vytvářejte váš vlastní pohádkový svět a pište z něj fantasy příběh.”
Jak můžu jistotu POSILOVAT?
- Komunikujte své požadavky. “Během prvního pololetí si napíšeme čtyři testy a každý z vás bude mít jeden referát.”
- Sdělujte kritéria. “…Pokud budete mít špatně dvě nebo tři odpovědi, dostanete dvojku…”
- Formulujte pravidla. “Mluví jen jeden.”
3) Autonomy (samostatnost)
Autonomie je možnost ovlivnit události, které se nás týkají, např. formou volby mezi více variantami. Autonomie nám dává pocit, že máme svůj osud pevně v rukou a máme vliv na věci, které se nám dějí.
Co dělat, abychom autonomii druhého NEOHROŽOVALI?
- Nerozkazujte.
“Budeš sedět sám tamhle v rohu, protože už se to s tebou nedá vydržet.” - Neřiďte každý jednotlivý krok svých žáků.
“Seřaďte se do dvojic, stoupněte si před tamty dveře, tašky si srovnejte napravo pod okno, nezapomeňte si čipy na obědy, vezměte si mikiny, je tam chladno. Jdeme pomalu a potichu.” - Neinterpretujte chování jiných.
“Jestli to děláš takhle, tak se nedivím, že to vůbec nefunguje.”
Jak můžu autonomii POSILOVAT?
- Dávejte na výběr. “Můžete si vzít buď zelená zadání, ta se zaměřují na základní početní operace, nebo oranžová, která představují větší výzvu.”
- Přiberte žáky, aby s vámi spolurozhodovali. “Kolik času na to budete potřebovat?”
- Nechte žáky zkoušet jejich nápady. “To je zajímavá myšlenka. Pojďme zkusit, jestli to bude fungovat.”
- Nechte na žácích odpovědnost za jejich jednání. “Úkol jsi neodevzdal v termínu. Co s tím uděláme?”
4) Relatedness (propojenost)
Propojenost se týká vztahů s lidmi ve skupině (třídě). Souvisí s místem, které v dané skupině zaujímám, jak vnímám ostatní a jak oni vnímají mě.
Co dělat, abychom propojenost NEOHROŽOVALI?
- Nenechávejte věci být.
“To si vyřešte nějak sami.”
Jak můžu propojenost POSILOVAT?
- Pracujte na vztazích ve třídě. “Dneska si o třídnické popovídáme. Jak se máte? Co jste dělali o víkendu?”
- Zajímejte se o své žáky (více v článku Jak na vztahy s dětmi efektivně )
- Využívejte mentory (pro nové učitele) a “buddies” (pro nové žáky)
5) Fairness (spravedlnost)
Pokud máme pocit, že se nám děje nespravedlnost, mozek situaci okamžitě vyhodnotí jako ohrožení. Pocit nespravedlnosti může být výsledkem nedostatku základních pravidel, očekávání nebo cílů.
Co dělat, abychom pocit spravedlnosti NEOHROŽOVALI?
- Nedávejte najevo, že vám jsou někteří žáci sympatičtější, než jiní (i když to tak má pravděpodobně každý z nás)
Jak můžu spravedlnost POSILOVAT?
- Dbejte na dodržování pravidel. “Tomáši, mluvíš, když mluví Anežka.”
- Měřte všem stejným metrem. Pokud včera vadilo, že Jirka není přezutý, musí dnes vadit to, že není přezutá Markéta.
Kam dál?
Jeden ze způsobů, jak v dětech posilovat jednu z primárních potřeb – jistotu, jsme detailněji rozebrali v článku Budování rutin. Pokud vás zajímá, jak prakticky najít čas na budování vztahu s dětmi, podívejte se na článek Jak na vztahy s dětmi efektivně.
Zdroje:
„Komunikace s lidmi v souladu s fungováním mozku“ (Michal Dubec)
David Rock’s SCARF Model (MindTools)