Jsme tři učitelky.

Potkaly jsme se v programu Učitel naživo, kde jsme si doplňovaly pedagogické vzdělání, které žádná z nás původně neměla. Učitelství totiž nebyla naše kariérní volba číslo jedna. Po dvou letech intenzivní práce na sobě, sdílení, reflektování a učení se učitelského řemesla jsme cítily, že nám tento společný čas bude chybět. Zůstaly jsme proto v kontaktu a skrze pravidelná setkávání jsme se podporovaly v našich pedagogických začátcích.

Tato sdílená zkušenost na nás měla velmi ozdravné účinky — rychle jsme zjistily, že v běžném chodu školy není na podobné hluboké diskuze často prostor. Přišlo nám to škoda, a tak jsme se rozhodly nabídnout setkávání v podobném formátu i dalším učitelům. Vznikl EduMind, náš první společný produkt, který úspěšně běží už několikátý rok. Každé pololetí otevíráme nové skupiny a jsme rády, že se nám hlásí stále noví účastníci — a ještě víc nás těší, že někteří se k nám pravidelně vracejí.

Spolu s EduMindem jsme se pustily také do nahrávání podcastu. Po experimentálních začátcích jsme postupně našly témata, o kterých chceme mluvit, a zároveň jsme se zprofesionalizovaly po technické stránce, zejména co se týče zvuku. Kromě podcastu nabízíme i inspirativní obsah na sociálních sítích — najdete nás na Facebooku a Instagramu. Každý rok navíc vydáváme aktuální verzi ebooku, který slouží jako průvodce kvalitní literaturou pro všechny, které zajímá svět vzdělávání.

Díky tomu, co děláme, nás postupně začaly oslovovat různé instituce s prosbou o přednášky na „naše“ témata. Jako první se ozvaly Masarykova univerzita v Brně a Univerzita Hradec Králové. Začaly jsme tedy připravovat workshopy a nabídly je i jednotlivým školám a individuálním účastníkům. V současnosti nabízíme dva celodenní workshopy a několik kratších. Naší vizí je každý školní rok přidávat jeden nový velký workshop s aktuálním tématem.

Nic nevymýšlíme od stolu — stále aktivně učíme a zůstáváme v kontaktu s realitou českého školství.

Tři učitelky v médiích

idnes – Lidi považují kantory za lenochy, chceme to změnit, říkají tři učitelky
edukační laboratoř – tři učitelky: Děti ve škole tráví spoustu let, ale málokdy jim někdo vysvětlí, jak se mají učit
Eva

Foto: Monika Hůlová

Eva v médiích

Příbramský deník – Matikářka z dobříšské Trnky má šanci získat cenu pro inspirativní učitele

pribram.cz – Učitelka matematiky: Nechci aby se děti ve škole bály chyb a selhání

denik.cz – Základní škola TRNKA v Dobříši: Odtud vzešli vloni nejlépe připravení žáci

Kulatý stůl SKAV a EDUin – Jak budeme učit wellbeing?

Podcast Ptám se já – Záleží na rodičích, Na školách se rozevírají sociální nůžky, říká oceňovaná učitelka

Podcast 9 let natvrdo – Co o dětech říkají známky, které nosí ze školy? A co vypovídají o škole?

Podcast Středočeská setkání – Hodnocení dětí nemá být o testech a známkách. Důležitá je zpětná vazba, aby se posouvaly, říká učitelka Eva Matějková

DVTV – Některé školy pořád potřebují děti třídit a zařezávají jejich nadání. Chci svým žákům dávat stejné šance, říká učitelka

Eva

Vystudovala jsem Stavební fakultu ČVUT, obor Pozemní stavby a architektura. Přibližně před patnácti lety však přišla zásadní změna – začala jsem se hlouběji zajímat o české školství. V rámci komunitní skupiny jsem začala vzdělávat své děti v režimu domácího vzdělávání. Zpočátku spíše na zkoušku, ale rychle jsem zjistila, že mě práce s dětmi naplňuje, dává mi smysl a vidím v ní velký potenciál.

Postupně jsem se ponořila do světa vzdělávání naplno – absolvovala jsem řadu kurzů, přečetla hory knih a nakonec se přihlásila do programu Učitel naživo, který jsem úspěšně dokončila v roce 2020.

Dnes učím matematiku na 2. stupni ZŠ Trnka v Dobříši. Snažím se dětem ukazovat, že matematika nemusí být nutné zlo – může bavit, rozvíjet myšlení, dávat smysl a být prostorem, kde mohou zažívat úspěch. Klíčové pro mě je, aby se děti ve třídě cítily bezpečně, respektovaně a mohly být samy sebou. Chci, aby si kladly otázky, diskutovaly, sdílely své chyby a měly radost z poznávání.

Moje učitelské základy vycházely původně z konstruktivistického přístupu, ale s přibývajícími zkušenostmi a snahou o zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny žáky stále více implementuji prvky explicitní didaktiky. Nezbytnými pilíři mé výuky jsou formativní hodnocení a responzivní přístup, které mi umožňují promyšleně reagovat na potřeby jednotlivých žáků v reálném čase.

Dlouhodobě se zajímám o aktuální poznatky z neurověd, kognitivní psychologie a vědy o učení. Sleduji moderní výzkumy a systematicky je začleňuji do své výuky. Věřím, že porozumění tomu, jak se člověk učí, je klíčem k efektivnímu vzdělávání. Zaměřuji se na metody podporující porozumění, dlouhodobou paměť a rozvoj metakognice. Chci, aby děti nejen věděly, co se učí, ale také jak se učit efektivně a dlouhodobě si znalosti udržet.

Učitelství mě baví a naplňuje – ale zároveň vím, že to není vždy snadná cesta. Hledám způsoby, jak ji dělat smysluplnou, vyváženou a skutečně užitečnou pro děti. Neustále se proto vzdělávám, zkouším nové věci, reflektuji a obklopuji se kolegy, kteří mi pomáhají udržovat kritický odstup a růst.

Anet

Přesunula jsem se ze soukromé sféry do školství s přáním stát se dobrou učitelkou. Při vstupu do praxe mě překvapily dvě věci: 1) jak moc mě práce s dětmi naplňuje a 2) jak náročné může učitelské řemeslo být. Mám zkušenost z prvního stupně alternativní školy, víceletého gymnázia i druhého stupně státní základky. Zajímám se o to, jak funguje dětský mozek (nejen) při učení a baví mě hledat cesty k podpoře čtenářství.

Náš projekt tři učitelky je pro mě způsob, jak si prostřednictvím psaní a dalších našich aktivit ujasňovat postoje, přemýšlet nad věcmi učitelskými, ve kterých nemám jasno, a současně upřímně sdílet svoje radosti, nezdary a prožívání na učitelské cestě s cílem vzájemně se podporovat s ostatními učiteli.

Jsem vděčná za Evu a Káču a všechny ostatní učitele, se kterými jsme díky třem učitelkám v kontaktu, protože víc učitelských hlavy ví vždycky více než jedna.

Eva

Foto: tři učitelky

Anet v médiích

Podcast Jak přicházejí na svět učitelé a učitelky? – pětidílná podcastová série Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů, kterou Anet moderovala

heroine.cz Je načase zakázat mobily ve školách?

heroine.cz Jak se dobře pohádat? Mediace školám pomáhá řešit konflikty

Anet dlouhodobě přispívala do rubriky o dětech, vzdělávání a rodičovství v časopisu heroine. Všechny její články najdete zde.

Káča

Foto: Matouš Horčička

Káča v médiích

heroine.cz Jak se efektivně učit? Zapomínání je normální a čtení pořád dokola nepomáhá, říká učitelka

Káča

Vystudovala jsem Fakultu mezinárodních vztahů na VŠE, ale už během studia jsem věděla, že tento směr není nic pro mě. Pracovala jsem v lanovém centru, doučovala a několik zim jsem strávila v Rakousku jako instruktorka lyžování. Přesto jsem za zkušenost z ekonomky vděčná — vybavila mě jazykově a velmi mi pomohla v mém prvním ryze učitelském povolání. Když jsem začala pracovat jako lektorka cizích jazyků pro firemní klienty, znalosti z marketingu, managementu a ekonomické teorie se mi rázem začaly hodit víc, než bych tehdy čekala.

Když jsem učila, cítila jsem, že to je ono — práce, která mě baví a ve které se chci dál posouvat. Rozhodla jsem se zkusit to ve škole a program Učitel naživo mi umožnil se na to připravit v bezpečném prostředí, společně s podobnými nadšenci, jako jsem byla já. Po absolvování programu jsem nejprve nastoupila jako učitelka angličtiny a němčiny na 5. ZŠ v Mladé Boleslavi. Po mateřské pauze jsem se přesunula na Gymnázium Mnichovo Hradiště, kde působím dodnes. Kromě angličtiny učím i mediální výchovu a práce s mladými dospělými mě moc těší.

V práci s jednotlivými třídami kladu nejprve důraz na vytvoření bezpečného prostředí, které je pro mě vstupním bodem pro nastavení pracovní atmosféry. V mých hodinách se maká — nejedná se ale o žádný tupý dril. Důležité je pro mě, aby studenti měli dobrý znalostní základ, který jim umožní o probíraných tématech mluvit víc do hloubky. Využívám poznatky z kognitivních věd a výzkumů v oblasti vzdělávání. Téměř v každé mé hodině najdete vybavování z paměti a ověřování porozumění. Výuku plánuji tak, aby studenty nezahlcovala a zároveň jim dávala dostatek prostoru pro přemýšlení.