Jennifer Gonzales z blogu Cult of Pedagogy publikovala na své stránce krátké a jednoduché tipy do hodin, které mohou učitelé hned použít v jakémkoliv předmětu. Toto je poslední pětice, kterou bychom s vámi chtěli sdílet. Zbývající tipy najdete v článcích EduTipy 1-5 a EduTipy 6-10.
Přeloženo, upraveno a kráceno dle Jennifer Gonzales.
11. Omezte zpětnou vazbu, dokud není úkol dokončen.
12. Používejte hloučky pro komunikace během skupinové práce.
13. Mluvte se svými žáky i mimo vyučování.
14. Nedávejte příliš nejednoznačná zadání.
15. Pokud potřebujete žákům něco přečíst, udělejte to bez přerušování.
11. Omezte zpětnou vazbu, dokud není úkol dokončen.
Pokud vidíme, že student během řešení zadaného úkolu dělá chybu, máme tendenci ho hned zastavit a opravit ho. Často je mnohem lepší tomuto pokušení odolat. Některé studie totiž ukazují, že zpětná vazba, která proces učení přeruší, může mít na celkové učení neblahý vliv. Naopak zpětná vazba daná až po dokončení práce přináší dlouhodobější výsledky.
Teorie tvrdí, že pokud dáváme zpětnou vazbu příliš často, žákovi se nedostává příležitost vytvořit si vlastní porozumění danému problému. Žáci se také mohou stát na feedbacku závislí a neschopní opravovat se sami. Při podávání zpětné vazby po dokončení úkolu si žák tuto informaci bere s sebou do dalšího pokusu a naloží s ní, jak uzná za vhodné.
Tento princip ovšem nefunguje na všechny studenty ve všech situacích. Pokud se někdo učí úplně novou věc, je častější feedback žádoucí a je na nás, učitelích, poznat, kdy je vhodný moment se vzdálit a nechat práci na žáku samotném.
12. Používejte hloučky pro komunikace během skupinové práce.
Představte si, že zadáte skupinovou práci, ve třídě začne panovat tvořivý ruch a vy si v té chvíli vzpomenete, že potřebujete k instrukcím ještě něco dodat. Můžeme zvýšit hlas, překřičet všechny ostatní, aby přestali pracovat a na chvíli nám věnovali pozornost. To ale naruší práci na aktivitě a celkovou atmosféru ve třídě.
Místo toho si může každá skupina určit zástupce, který bude fungovat jako jakási “spojka” v komunikaci mezi svojí skupinou a učitelem. V momentě, kdy budeme chtít třídě něco sdělit, zavoláme si k sobě pouze tyto spojky, v klidu jim předáme, co potřebujeme sdělit. Zodpovědností spojek je pak seznámit s touto informací zbytek skupiny.
Kromě toho, že je to skvělá strategie pro efektivní management třídy, je zde i přidaná hodnota v tom, že dáváme žákům důležitou roli. Můžeme s tím tedy vědomě pracovat a můžeme tuto zodpovědnost předat žákům, kteří jsou stydlivější. Pokud dostanou takto konkrétní úkol, může to posílit jejich pocit užitečnosti.
13. Mluvte se svými žáky i mimo vyučování.
Ve škole se mockrát ocitáme v situacích, kdy trávíme čas s našimi studenty, ale zrovna neučíme. O přestávce, ve frontě na oběd, při přesouvání mezi jednotlivými třídami. I tyto chvíle můžeme vnímat jako příležitost pro učení. Během toho, kdy se studentem jdeme po stejné chodbě, se ho můžeme zeptat, jak se má, a dozvědět se něco z jeho života mimo školu. To nám může pomoci v pochopení, jak student při hodinách pracuje, a také v tom, že studentovi dáme najevo, že nám na něm záleží a zajímáme se o něj.
Není to žádný velký objev, naopak je to úplně obyčejná konverzace, za kterou je ale z naší strany jasný záměr – aktivně naslouchat a zajímat se. Může to také stát nemalou námahu, protože po dni stráveném učením máme často spíš tendenci zavřít se do svého vlastního prostoru a už se s nikým nebavit. Tato námaha se ale může bohatě vrátit, když víme, proč teď student nepracuje jako dřív, nebo jak se jmenuje jeho oblíbená kapela.
14. Nedávejte příliš nejednoznačná zadání.
Ve vzdělávání se často mluví o tom, jak je důležité dávat studentům na výběr, abychom je podpořili v přebírání zodpovědnosti za své učení. A je to skutečně tak. Pětadvacet stejných ptáčků vyvěšených na chodbě jako výsledek hodiny výtvarné výchovy nemá opravdu nic společného s kreativitou.
Na opačné straně tohoto spektra ale stojí fakt, že pokud nabídneme možností příliš, může se nám to vymstít. Pokud je zadání velmi nejasné a otevřené, může v žácích spíš než kreativitu vyvolat zmatení.
V hodině výtvarky je velký rozdíl, pokud práci zadáme slovy: “Něco vytvořte,” nebo: “Každý začne se stejně velkým kusem hlíny. Vaším úkolem je vymodelovat něco, co znázorňuje emoci/ obsahuje pět různých textur / evokuje pocit beztíže.” Toto jsou všechno jasně definovaná zadání, která ovšem stále poskytují velký prostor pro kreativitu.
Pokud studenti odevzdávají práci, která neodpovídá tomu, kam jsme zadáním mířili, problémem může být přemíra či nedostatek svobody. Experimentujme, dokud nenajdeme ten správný balanc.
15. Pokud potřebujete žákům něco přečíst, udělejte to bez přerušování.
Jsou situace, kdy potřebujeme našim žákům něco přečíst nahlas. Ať už je to příběh, článek, dopis, či cokoliv jiného. Naším záměrem může být s textem pracovat – diskutovat o něm, nebo ho rozebírat. Pokud budeme tyto činnosti provádět během čtení, můžeme narušit porozumění, které od žáků potřebujeme.
První seznámení s textem by proto mělo proběhnout čtením bez přerušování. Dejme studentům vědět předem, že text nejprve celý přečteme, a pak se k jeho jednotlivým částem vrátíme. První čtení slouží k tomu, abychom si o textu jako celku udělali základní představu.
Pokud se obáváme, že text obsahuje příliš mnoho slov či myšlenek, kterým naši žáci nerozumí, rozeberme si tyto věci předtím, než začneme číst.
Zdroje:
Tip 11 Hold off on most of feedback until AFTER a task is done.
Tip 12 Use huddles to communicate during group work.
Tip 13 Find teachable moments in the downtime.
Tip 14 Avoid assignments that are TOO open-ended.
Tip 15 Do a smooth first read.