EduTipy 6-10

Jennifer Gonzales z blogu Cult of Pedagogy publikovala na své stránce krátké a jednoduché tipy do hodin, které mohou učitelé hned použít v jakémkoliv předmětu. Postupně bychom je s vámi chtěli sdílet. Zbývající tipy najdete v článcích EduTipy 1-5 a EduTipy 11-15.

Přeloženo, upraveno a kráceno dle Jennifer Gonzales.

6. Nechvalte obecně, oceňte něco konkrétního.

Pozitivní zpětná vazba má kladný vliv na chování žáků a je účinnější než všeobecné fráze typu “Dobrá práce.”

Oceňujme chování, ne člověka.

Soustřeďme se na snahu, ne na výsledek.

Oceňujme raději z očí do očí, ne před třídou.

Nepřehánějme to.

7. VŠECHNO modelujte.

Existuje spoustu věcí, které by naši žáci dělali mnohem lépe, jen kdybychom jim ukázali, jak na to. Při zadávání nového typu úkolu je pro nás modelování přirozené, někdy máme pocit, že to žáci prostě umí nebo vědí. Neumí. Nevědí.

Zde je pár příkladů, které bychom mohli začít modelovat nebo modelovat detailněji, aby se nám s dětmi ve třídě existovalo příjemněji.

• Vše, co se ve třídě odehrává: Jak jít na záchod a nerušit u toho ostatní, jak se napít, jak přesouvat lavice do jiného tvaru. Všechny aktivity, které se v naší třídě odehrávají, můžeme fyzicky předvést. Bude to mnohem efektivnější, než situaci pouze popisovat. Můžeme to klidně přehnat, můžeme být trochu komičtí, ale hlavním cílem je ukázat, jak vypadá dobrá práce v hodině.  
• Skupinová dynamika: Můžeme namodelovat situace, které se při skupinové práci často objevují. Jak to vypadá, když se jeden ze členů skupiny nezapojuje a jak si s tím mohou studenti sami poradit.  
• Psaní: Ukázka prací někoho jiného spolu s nadefinováním kritérií úspěšně napsané práce. Můžeme také ukázat, jakým způsobem píšeme my sami. Jak se z konceptu stane hotová práce.  
• Jakýkoliv úkol, který zadáme: Pracovní list, prezentace, kvíz a la kahoot… Pokaždé budou studenti podávat lepší výkon, pokud vědí, jak splněný úkol vypadá. Můžeme na to jít přes příklady dobré praxe nebo jim naopak ukázat, čemu se vyhnout.

8) Udělejte něco jinak, abyste podpořili učení.

Hipokampus je část mozku, která je zodpovědná za učení a paměť. Když se setkáme s novým stimulem, do hipokampu se uvolňuje dopamin, což dělá hipokampus plastičtější a připravenější na tvorbu nových synapsí. Pokud tedy chceme udělat z některých učících momentů ty, které si naši žáci snadno zapamatují, můžeme udělat něco jinak, abychom jim to usnadnili.

Co můžeme změnit nebo přidat?

• místo: Můžeme stát v jiné časti třídy, na židli, můžeme jít na chodbu, udělat hodinu ve školní jídelně, venku na hřišti, pod stromem. Můžeme zhasnout nebo rozsvítit. Můžeme přemístit nábytek ve třídě.
• osobu, která vede hodinu: Můžeme pozvat hosta, pověřit studenta, nebo jiného učitele, aby část hodiny vedl místo nás.
• hudbu: Můžeme jí pustit na pozadí nebo nahlas v určitý moment naší hodiny.
• pohyb: Můžeme si vytvořit gesta pro určitý typ látky, kterou učíme. Můžeme studenty podpořit v tom, aby gesta také používali.
• kostýmy: Neobvyklá čepice, atypické brýle, boty zvláštní barvy…
• příběhy: Vyprávějme studentům příběhy. Zajímavé, trapné, smutné nebo veselé. Ze života nebo z doslechu.
• občerstvení: Můžeme si společně dát něco na zub. Např. může každý žák na své lavici najít bonbon, který se nějak váže k náplni hodiny.

Pokud se nám tato strategie bude dařit, můžeme být svědky momentů, kdy studenti říkají: “Jasně, to jsme se učili, když jsme šli o hodině všichni na chodbu.” Žáci si vytvoří tato drobná spojení a půjde jim o trochu snáz vybavovat si z paměti, co se naučili.

9) Zopakujte pro všechny otázku, na kterou se žáci zeptali.

Tato praxe nám může pomoci ze dvou důvodů:

1. Zajistí to, že všichni v místnosti otázku opravdu slyšeli. My jako učitelé stojíme vůči žákům v ideální pozici. Všichni vidí na náš obličej a lépe tak rozumí tomu, co říkáme. Tím pádem, pokud otázku zopakuji, a pak teprve začnu odpovídat, všichni vědí, o čem mluvím.
2. Dává nám to také možnost ověřit si, že otázce správně rozumíme a že jsme ji dobře slyšeli.

10) Najděte si čas pro nastavení pravidel.

Naše přípravy můžeme ve skvělou hodinu proměnit i tak, že neuspěcháme úvodní zadávání instrukcí. Abychom se vyhnuli nenaplněným očekáváním, je dobré před jakoukoliv aktivitou do detailu popsat, jak vypadá práce, která vede k úspěšnému zvládnutí úkolu.

Z určitého úhlu pohledu se to může zdát jako zbytečné pedantství. Nastavování pravidel by ale mělo být přirozenou součástí učebního procesu. Vědět, jak se chovat v různých situacích (v divadle, v knihovně, když někdo prezentuje, když pokládáme otázky), to je dovednsot, kterou si žáci odnesou i do života mimo školu.

Nastavování pravidel může být nedílnou součástí jakékoliv aktivity, kterou s žáky děláme. Online hodina, práce na skupinovém projektu, práce s pomůckami. Pravidla pro činnosti, které s žáky často opakujeme, můžeme připomínat, aby se postupně staly normou.

Chce to nějaký čas navíc, může pro nás být lákavé tento krok prostě přeskočit, ale může se snadno stát, že napravování nežádoucího chování nebo nevhodných výsledků práce nás bude ve výsledku stát času ještě mnohem více.

Zdroje:

Tip 6 Replace general praise with something specific.

Tip 7 Model EVERYTHING.

Tip 8 Add novelty to boost learning.

Tip 9 Repeat audience questions.

Tip 10 Set aside time to set norms.