Otázka wellbeingu (doslova přeloženo jako “cítění se dobře”, zkrátka duševní pohoda) žáků i učitelů rezonuje současným školstvím, a to nejen českým. V našich učitelských vodách se toto téma otevírá s chystanou úpravou rámcového vzdělávacího programu, která na péči o wellbeing klade velký důraz. Učitelé stojí před úkolem, jak ve svých hodinách přistoupit k širokému tématu wellbeingu, do kterého spadá schopnost pracovat se svými emocemi, udržovat respektující vztahy, rozpoznat a uplatnit své silné stránky, plánovat, řešit problémy a zvládat stres.
Každý máme nějaký recept, jak se udržovat v psychické kondici. Mnohým z nás ihned vytane na mysli něco z trojkombinace káva, víno, čokoláda. Ve spojení s volnými večery a víkendy je jakákoliv podobná podpora rozhodně základem psychické pohody. Dnes se ale zaměříme na to, co dělat pro své učitelské sebevědomí a pro vědomí, že dobře odvádíme svou práci. Vnitřní wellbeing si pak budeme budovat jako spokojení a hrdí učitelé.
Co tedy pro sebe můžeme udělat?
Tip č. 1 – Pravidelná reflexe
Díky absolvování výcviku Učitel naživo jsem se naučila pravidelně reflektovat svou učitelskou praxi. Slovo reflexe se v současnosti používá v mnoha směrech i významech. V mém pojetí to znamená využívat Korthagenův model reflexe, tzn. pravidelně se ohlížet za hodinou, uceleným tématem nebo projektem. Přemýšlím nad tím, co se podařilo, co se nedařilo, co uchovat, co změnit a jak. Následně opět vyzkouším a reflektivní cyklus opakuji.
Odučím hodinu/téma/projekt ⇒ ohlédnu se ⇒ hledám řešení ⇒ zkouším znovu
Nezáleží na tom, zda tato reflexe proběhne mezi jednotlivými hodinami, nebo zda je to reflexe projektu, který se opakuje jednou za rok. Vždy je to užitečné.
Pro mne je podstatné, že když reflektuji z hodiny na hodinu, nemusím si k tomu dělat dalekosáhlé záznamy, změny realizuji ihned. Naopak u projektových věcí, kde se pracuje v týmu a k tématu se vracíme jednou za rok, se významně vyplácí vše si zapsat.
Všechny nápady zaznamenávám a k záznamům se pravidelně vracím.
Tip č. 2 – Pomoc kolegy nebo externisty
Dalším stupněm je pro mne pomoc kolegy nebo externisty. Když mám ve třídě nějaký problém, nebo si nejsem jistá, vždy se mi vyplatilo někoho požádat, „aby se mi na to koukl“. Mnozí z nás mají obavy otevřít své hodiny „někomu cizímu“. Ale věřte, že další oči se ve třídě rozhodně vyplatí a mohou vám ušetřit mnoho beznadějného přemýšlení a trápení v hodinách. Nemusíte si zvát oborového kolegu, obraťte se na nejbližší osobu ze školy! Nabízí-li vaše škola služby externího pedagogického konzultanta, mentora nebo kouče, rozhodně se jich nebojte využít.
Kolega nemusí učit váš obor, aby vám mohl významně pomoci. Musíte si „pouze“ vzájemně důvěřovat.
Neváhejte dobře a detailně popsat, co od druhé osoby potřebujete, co má sledovat, na co se zaměřit. Jen díky tomu dostanete odpověď, která vám skutečně pomůže.
Tip č. 3 – MasterMind skupina
V neposlední řadě mám svou MasterMind skupinu. Jedná se o dlouhodobou spolupráci ve skupině učitelů z různých škol, kde v bezpečném prostředí sdílíme své učitelské radosti a strasti. Setkáváme se online nebo offline, pravidelně každých 14 dní. Jsme diskrétní, můžeme vytáhnout skutečné kostlivce z hodin, škol i sboroven. Jsme si oporou. Schůzky nám dávají možnost vyřešit i ty největší trable, se kterými nehnuly ani předešlé metody. Zároveň máme možnost rozvíjet i svá profesní témata, a tak se měsíc po měsíci stávat lepšími učiteli.
MasterMind vám dává svobodu sdílení zkušeností a profesního růstu šitého na míru.
Jak jste na tom vy? Máte někoho, kdo rozvíjí vaši učitelskou vizi? Máte svoji záchrannou síť? Svou supervizní skupinu? Svoji MasterMind skupinku? Neváhejte hledat podporu u profesionálů nebo využít podpory Skautského Institutu, Člověka v tísni či Učitelské platformy. Nebo se přihlaste se k nám na EduMind. Startujeme v lednu 2023.