Rubriky
Do hloubky O čem se mluví

Slovní, formativní, sumativní…

S blížícím se pololetním vysvědčením vydalo Ministerstvo školství manuál k pololetnímu hodnocení. Doporučilo využívat k hodnocení slovní hodnocení. České školství bzučí jako včelí úl. Jak máme psát slovní hodnocení? Jak vypadá formativní hodnocení? Pojmy létají éterem, sociálními sítěmi, na poradách se řeší, jak na to, a všichni počítají, kolik času jim zabere ona slovní hodnocení napsat. 

Ale jak to tedy je? Je slovní hodnocení formativní hodnocení? Je slovní hodnocení účinnou zpětnou vazbou? K čemu která forma hodnocení slouží? Má být vysvědčení formativní?

Rubriky
Učitelská duše Změna postojů

Jsem učitelka a bojím se dělat chyby…

V minulém článku jsme psaly, proč jsou chyby pro učení nezbytné. Dnes se podíváme na to, jak zkušenosti ze školních let a výchovy, mohou podmiňovat prožívání současných učitelů ve třídě. 

Když nad tímhle tématem přemýšlím, cítím se nesvá. Připadám si trochu jako na na setkání Anonymních Učitelů, kdy si vezmu slovu a trochu nemístně se doznám: “Ahoj, jsem učitelka  a bojím se dělat chyby.”… Ano, přese všechno co zaznělo v předchozím článku o užitečnosti chybování jsem zjistila, že s tím mám problém.

Rubriky
Do hloubky Teorie

Proč jsou chyby pro učení nezbytné?

Už před rozhodnutím stát se učitelkou jsem měla jasno v tom, že chyba patří k učení. O tom, že chyby prospívají našemu mozku a podporují učení, mluví přední kapacity nejen ze školství a dokládají to i výstupy respektovaných výzkumů, které najdete na konci textu.

Časem mi ale došlo, že v českém veřejném prostoru možná chybí jasně vyřčené důvody, proč je dobré chyby dělat, a především, jak s chybami pracovat. Jak jinak si vysvětlit rozruch, který vzbudila nástěnka učitelky Denisy Machoňové Tiché, která pro děti chybu připodobňuje ke kamarádce, a kterou na sítích během několika dnů sdílely tisíce lidí?