Mezi běžné způsoby toho, jak se dnes děti učí probranou látku patří opakované čtení zápisků v sešitě, vypisování z učebnice nebo podtrhávání. Přitom tyto postupy jsou dlouhodobě označovány za velmi neefektivní. Jaké jiné strategie pro trvalejší zapamatování máme k dispozici? A jak k jejich používání můžeme vést naše děti a studenty?
Rubrika: Do hloubky
Před několika týdny Ministerstvo školství zveřejnilo Kompetenční rámec absolventa učitelství ve stádiu k připomínkování. Vyzývá učitele ke komentování. Zaslané připomínky následně zváží, zapracuje a dotvoří finální verzi, která by měla sloužit jako vize kvalitní přípravy učitelů v ČR. Tuto otevřenost ministerstva vnímáme velmi pozitivně a přijde nám důležité soupis kompetencí a jejich kritérií prozkoumat a případně se k němu i vyjádřit.
Existuje mnoho učitelů, kteří nemají času nazbyt a práce na komentování dokumentu pro absolventy jim může připadat jako ztracený čas. Rády bychom Vám ukázaly způsob, jak s rámcem pracovat ve svůj vlastní prospěch. Pokud Vás při této práci napadnou nějaké připomínky, je jen na vás, zda se rozhodnete je na ministerstvo poslat, nebo si je necháte pro sebe.
Devátá epizoda našeho podcastu je o lešení. Co je pro nás lešení v učení? Jak s lešením pracujeme ve třídě? Jaké typy podpory při učení používáme a co to přináší dětem?
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Pátá epizoda našeho podcastu. Pod tajemnou zkratkou SCARF se ukrývá pět sociálních potřeb, které mají velký vliv na to, jak se děti ve škole cítí a chovají. V epizodě rozebíráme, co jako učitelé můžeme konkrétně dělat, abychom dětem tyto potřeby ve škole naplňovali.
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Čtvrtá epizoda našeho podcastu. Proč je dobré ve škole chybovat? Co argument, že “až jednou bude chirurg, taky nebude moci dělat chyby”? K čemu je dětem i učiteli dobré, když se chybovat nebojí? Jak konkrétně v hodině s chybou pracovat? Jak jsme prožívaly chybovaní dětí, když jsme začínaly učit a jak na to, když chybujeme jako učitelé?
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Třetí díl našeho podcastu. Co je pro nás bezpečné prostředí? Co bezpečné prostředí splňuje, jak pomáhá učení? Jak na něm pracovat, a proč si myslíme, že je pro učení nezbytné? Sdílíme konkrétní situace, ve kterých se nám bezpečné prostředí podařilo vytvořit i ty, kde se nám to nepovedlo.
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Nultý díl našeho podcastu. Jak se tři učitelky potkaly? Kdo jsme, co a kde učíme? Co je to MasterMind? Proč učitelský podcast natáčíme a jakým tématům se chceme věnovat?
Díl můžete poslouchat i na 🍎 Apple Podcasts nebo 🟢 Spotify.
Na začátku naší MasterMind skupiny stál jeden velký konec. Po dokončení dvouletého výcviku Učitel naživo se nám sice trochu ulevilo a získali jsme mnoho času navíc, zbylo v nás ale také jakési prázdno. Prázdno po intenzivním sdílení a pravidelném setkávání s lidmi, kteří ve škole zažívají podobné věci jako my a hovoří stejným jazykem.
S technikou vybavování z paměti jsme se seznámili v překladu článku od Jennifer Gonzales. Nyní se podíváme na to, jak o metodě přemýšlíme my, proč jí používáme, a co na to děti.
Představte si, že navlékáte korálky, a protože nemáte na konci provázku uzel, všechny se vám ze šňůrky sypou na zem. Uděláte malý uzlíček, a pro korálky už je těžší ze šňůrky spadnout. I tak ale stále ještě mohou přes uzlík projít. Čím je uzlík větší, tím pevněji korálky drží, až už máte jistotu, že se vám nikam nerozkutálí. Úplně stejně to funguje s věcmi, které někde slyšíme, vidíme, nebo nás je někdo učí. Pokud si je v mozku neupevníme, rozutečou se, zmizí, a jsou nám k ničemu.
Ohrožení našich primárních sociálních potřeb vyvolává silnou emocionální reakci, v jejímž důsledku se uvolňuje stresový hormon kortizol. To má dopad naši kreativitu a produktivitu a způsobuje reakci vyhýbání.
Pokud jsou naopak naše sociální potřeby uspokojovány, uvolňuje se dopamin, hormon štěstí, kterého se neumíme nabažit a máme tendenci opakovat chování, které k uspokojení potřeby vedlo.