Rubrika: Učitelské řemeslo

V minulých článcích jsme se podívali na to, co to vybavování z paměti (anglicky retrieval) je, a proč je užitečné jej do hodin zařazovat. Tentokrát s vámi chceme sdílet praktické tipy na konkrétní aktivity, které můžeme použít bez (a nebo skoro bez) přípravy téměř v jakémkoliv předmětu.

Aktivity jsou rozdělené podle času, který v hodině zaberou,. Vždy je dobré zvážit, jaký cíl zařazením dané techniky sledujeme. Pro mě je to někdy promyšlená náplň celé jedné hodiny, jindy chci prostě vyplnit posledních pět minut hodiny, protože jsme s prací hotovi dřív, než jsem čekala.

Úryvek z podcastu 79 epizody Cult of Pedagogy. Přeloženo a kráceno. Odkaz na celý záznam včetně odkazů na zmíněné výzkumy a praktické tipy naleznete na konci textu. 

Tento úryvek se věnuje technice procvičování naučené látky, která se v angličtině nazývá “retrieval practice”. Do češtiny se nejčastěji překládá jako vyvolávání nebo vybavování naučených informací z paměti. O co jde?

V sérii o Práci s chybou jsme se zatím podívali na to, proč je chybování důležité, jak překonat strach z chyb. Tentokrát to vezmeme z více praktického hlediska.

Chybami se člověk…….. nevěřím, že někomu mozek sám automaticky nedoplnil … učí. Z toho usuzuji, že to s námi a s vnímáním chyby nebude tak špatné, nebo že základní princip známe alespoň jako tuto stále omílanou mantru. Jak to může vypadat v praxi v hodině, kdy se děti opravdu chybami učí? Společným jmenovatelem všech těchto tipů je, že šetří čas učiteli. Tři z nich navíc po učiteli v podstatě žádnou práci nevyžadují. Vše je na žákovi.