V poslední době jsem intenzivně studovala práci Olivera Caviglioliho. V minulosti jsem vídala jeho edukační infografiky (např. zde), jejichž jednoduchá estetika a vysoká informační hodnota mě pokaždé fascinovaly. Chtěla jsem se o jejich autorovi dozvědět víc, a tak jsem si poslechla všechny podcastové rozhovory, které jsem s ním našla. Tato “posedlost” vyvrcholila nákupem knihy Dual Coding with Teachers, jejíž čtení je čistá radost a já bych si přála, aby všechny naučné knihy vypadaly takto. To, jak je kniha strukturovaná, jak snadno se v ní člověk orientuje, a jak je nabitá užitečnými informacemi a zároveň prosta všeho balastu, mě donutilo znovu intenzivně přemýšlet o podobě obsahu, který svým studentům z pozice učitele zprostředkovávám já.
Přemýšlela jsem nejen o obsahové náplni svých hodin, ale také o vizuální stránce všeho, co svým studentům předkládám. Vyzkoušela jsem nové věci, mnoho z nich se mi osvědčilo a už jsem u nich zůstala. Kombinace Oliverových myšlenek a těchto mých praktických zkušeností tvoří jádro tří článků série Učitel jako designér informací. První dva články mluví zejména o obsahové estetice, struktuře a střízlivosti, poslední potom propojuje tuto myšlenkovou čistotu s čistotou grafickou.
Designér informací
Designér informací je slovní spojení, kterým se označuje sám Oliver Caviglioli, když se ho někdo zeptá na to, co dělá. Přijde mi to jako velmi trefné slovní spojení a oceňuji, že si ho Oliver nenárokuje, ale naopak říká, že designérem informací je úplně každý učitel. Učitel jako designér informací vědomě promýšlí, jaké informace vybrat, a jak je studentům předkládat graficky zpracované, aby došlo k většímu upevňování a zapamatování.
Předchozí dva články minisérie Učitel jako designér informací se věnovaly tříbení myšlenek a jejich organizování. V posledním článku se podíváme na praktičtější stránku celé věci a ukážeme si pár jednoduchých zásad tvoření prezentací čí pracovních listů tak, abychom studenty nezahlcovaly a pomáhaly jim v učení.
2 teoretická východiska
Teorie, se kterými jsem se seznámila díky práci Olivera Caviglioliho, mám vždy na paměti při plánování hodin a tvoření materiálů, v mém případě především prezentací. Vysvětlím je krátce a zjednodušeně, u obou odkážu na další zdroje, pokud se budete chtít do tématu ponořit hlouběji.
- Dual coding aneb teorie dvojího kódu
Teorie, která hovoří o tom, že člověk se lépe učí, pokud si novou informaci ukládá do hlavy dvojím způsobem – verbálně (jako text či slovo) a vizuálně (jako obrázek). Vede to k lepšímu zapamatování a snadnějšímu vybavování. Zároveň se snižuje přetěžování kapacity operační paměti.
Co s tím přesně dělám v praxi?
- Na tabuli občas místo slov kreslím jednoduché ilustrace
- Flashcards (oboustranné opakovací kartičky) vytvářím ve formátu text na jedné straně, obrázek na druhé straně
- Využívat obrázky v prezentacích (já jsem si oblíbila ikony, které hledám na stránce flaticon.com). Ikony vytvoří právě jakýsi vzorec, kterým bez složitých slov automaticky víme, co nás čeká.
Na co si dát pozor?
Jako vše v učení, i toto není samospásné řešení, které by vyhovovalo všem a všude. Stejně jako při výběru organizéru, použijme i zde techniky zmiňované v prvním díle této série.
- Udělejme si jasnou představu o tom, k čemu obrázek/obrázky potřebujeme.
- Kriticky se zamysleme nad tím, zda v konkrétním případě obrázek opravdu porozumění usnadňuje místo toho, aby ho komplikoval nebo zahlcoval pracovní paměť (více o pracovní a dlouhodobé paměti již brzy v našem podcastu).
- Jděme dobrým příkladem, a i když je to otrava, ukazujme studentům respekt k duševnímu vlastnictví někoho jiného a zdroje obrázků důsledně citujme. Obrázky, které obsahují vodoznak obrázkové banky jsou absolutně nepřijatelné.
Pokud chcete vědět víc:
V grafice Olivera Caviglioliho k nastudování zde. V mnohem jednodušší a amatérštější formě také na našem instagramu. Teorii se spoustou příkladů a souvisejících dat a informací představuje kniha Dual Coding with Teachers.
- Split attention effect aneb efekt rozdvojené pozornosti.
Ve zkratce a zjednodušeně lze říct, že materiály, kterými doprovázíme naše učení, by měly sloužit jako vhodný doplněk toho, co říkáme a ne pouze zdvojovat to, co studenti slyší z našich úst. Pokud čteme, co zároveň promítáme na slidu, studenti neví, na který ze dvou kanálů se mají soustředit, pozornost přepínají, tím přetěžují svoji operační paměť a ve výsledku nemají nic ani ze slidu, ani z toho, co říkáme.
Našim úkolem tak je používat materiály, které to, co říkáme, vhodně doplní.
Pokud chcete vědět víc:
Infografika, kde split attention affect vysvětluje Oliver Caviglioli.
Co s tím přesně dělám v praxi?
- Na slidu často používám pouze ikonu, která reprezentuje to, co se bude právě dít
- Pokud zadávám práci, dělám to předtím, než rozdám pracovní listy, nebo promítnu materiál, se kterým mají studenti následně pracovat.
- Pokud chci mít něco na slidu sepsané, dám studentům dostatečný prostor, aby se s textem seznámili sami. Během jejich čtení nemluvím.
4 univerzální zásady
- Mazat (cut) V naprosté většině případů toho máme na slidech, pracovních listech či tabuli velkou spoustu. Což může vycházet i z toho, že se toho celkově snažíme velkou spoustu naučit.
- Organizovat do skupin (chunk) Pokud nejsou naše myšlenky zorganizované, nemají žádný význam a je těžké se je učit. Jakmile něco zorganizujeme, musíme tomu dát název. Každá stránka, každý odstavec by měl mít název, nebo alespoň tučnou první větu. Jinými slovy bychom měli znát cíl, kterého slidem chceme dosáhnout.
- Zarovnávat (align) Při tvorbě dokumentů a prezentací používat mřížku (anglicky grid), která nám pomůže udržet náš obsah v předem vymezeném prostoru a nedovolí nám slide zahltit a mít ho nevyváženě rozmístěný. Můžeme si vytvořit i naší vlastní šablonu, kterou používáme opakovaně.
- Krotit se (restrain) Jedno bezpatkové písmo, zarovnané do bloku, hierarchii znázorňovat pomocí různé tučnosti či velikosti, ideálně dvě, maximálně tři barvy.
Náhled mých prezentací před aplikováním těchto zásad:
Náhled mých prezentací po aplikování těchto zásad:
“Get rid of the idea that you are an artist and adopt the esthetics of the railway timetable.”
(“Opusťte myšlenku, že jste umělci a snažte se dosáhnout estetiky jízdního řádu.”)
Oliver Caviglioli
Chcete si poslechnout nebo přečíst víc?
Zdroje:
Shooting Azimuths: In Conversation with Oliver Caviglioli
Conceptually Speaking: Oliver Caviglioli Talks Metaphors, Design, and Visual-Spatial Thinking
The Teaching Space: An Interview with Oliver Caviglioli
ERRR: Oliver Caviglioli on Information Design
Dual Coding with Teachers
Tips for Teachers: David Goodwin